Když v roce 2001 přišel na trh iPod, prezentoval se jednoduchým videem tancujícího muže a claimem “1000 songs in your pocket.” Když přišla o pár let později na trh konkurence iPodu – Microsoft Zune, prezentoval se videem, v němž zdůrazňoval kreativitu a fantazii, do něhož nás produkt přenese. Apple přišel s jasnou a konkrétní informací, Microsoft chtěl upozornit na všestrannost zařízení a zvolil model abstraktních pojmů. Zatímco Ipod se stal nejprodávanějším přehrávačem hudby na světě, Zune se stal propadákem. A velkým problémem tu byla komunikace produktů s cílovou skupinou. Podívejte se na videa:
Rozdíl
U reklamního videa na iPod je od první chvíle jasné, kdo stojí za produktem, co může přinést jeho užívání a pro jasnost je vše zakončené silným claimem. Microsoft naproti tomu chtěl předat mnohem více informací a problémem je tu také jejich zpracování. Fantaskní realita jakožto inovační prvek nefunguje, jelikož je vytržená z kontextu a pro komerční účely mainstreamového zařízení naprosto nepoužitelná. Navíc z reklamy není jasné, jakou roli tu má zdůrazňovaná kreativita. Protože poslouchání hudby či sledování videa kreativní není. Oproti tomu iPod neslibuje nic jiného, než tisíce písniček v kapse, což je pravda.
Jeden z důvodů, proč Microsoft neuspěl s touto reklamou, bylo to, že jeho komunikační strategie je založená na pilířích, které nemůže nijak garantovat. Lidé nechápali reklamu, nevěděli jaký problém Zune vyřeší a dostali slib, který jim k ničemu nebyl.
Vyhnout se něčemu podobnému je těžké, a pokud právě tvoříte komunikační strategii, nebo scénáře k reklamním videům a obáváte se podobných potíží, napište nám a společně najdeme cestu, jak vytvořit obsah, který ponese všechny důležité parametry kvalitní komunikace.